close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Půlnoční sonáta

18. dubna 2010 v 23:28 | Christine |  BABBLING
Je 18. dubna 2010, blíží se půlnoc a já zítra vstávám v 5:20. Začíná mi praktická maturita. Měla bych jít spát, ale nechci. Má promlčená polovina chce křičet. Noc je dlouhá, sny zákeřné, ráno ospalé. Otevřu okno blogu a snažím se psát. Nevím co, jen dokola opakuju jsem šťastná, šťastná, šťastná...pak řádky smažu. Jsem šťastná, ale kdy se mi uleví?... A pak narazím na složku rozepsaných řádků a najdu tento krátký text níže. Čekal až bude moci být použit a právě nyní nastala jeho chvíle. Není přesným vyjádřením toho co zrovna cítím, ale slečna která to kdysi psala, mi rozuměla víc než teď já sobě.

_____________________________________________________________________________

Charakteristika slečno je momentálně nemožná. Mysl klesá, nitro vstává. Má toho hodně co říct. Když líc ustoupí dozadu a dá průchod rubu mého já. Jako karta se poslední dny obracím a ty hádáš, co znamenám? Chceš a přitom nevíš. Tápeš v hlubinách a na minulost se obracíš. Co hledáš? Našla jsi. Možná... Opakuješ se! Máš pocit, že znovu vlastníš, na pevné půdě stojíš, která chybným šlápnutím pod nohama se rozpadá. Šílíš a sníš a zároveň tu podstatu půlročního učení celou zadusíš. Našlapuj měkce, cožpak zapomínáš? Od toho okamžiku na dvě půlky srdce máš.

Měním názor, nemám co říct. Jen hromadu smetí a zmatku v sobě mám, to slova netvoří a já netuším kam se ubírám. Začínám básnit, na někoho jiného si hrát? JE MI TO PODOBNÉ! Nikdy nevím na čí straně stát.

Jdu spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.